Vladimír Svoboda, Michal Šarše, "8.setkání"

20. 3. 2019 – 31. 3. 2019

Vladimír Svoboda (1951) je nenápadným soliterem. Vystavuje sporadicky, a tak každá z přehlídek je vzácnou příležitostí vnímat autorův decentní přednes.

Svoboda navazuje celým svým dílem na bohatou tradici českého krajinářství. Odklání se však zjevně od popisného pasivního přednesu, aby tak dal více vyznít niterným strukturovaným reflexím. Tím se řadí k takovým osobnostem jako je K.Valter, I.Ouhel, F.Hodonský nebo nejmladší z nich V.Franz.
Malba kladená na plátno ve svižných tazích je pro něho přirozeným výrazem teskných a melancholických nálad. Jeho vize svébytných krajin jsou prostoupením skutečných zážitků, mlhavých snů a lehce plujících imaginací.
Nejnovější tvorba vede Vladimíra Svobodu k potřebě stále většího formátu.
V monumentální ploše s přirozenou lehkostí zachycuje detaily přírody, jimž vdechuje hlubokou životní symboliku. Malířova síla je v umění náznaku, křehké poetické nápovědy a vícevýznamovosti.

Svobodova tvorba je přes vnější klid a kompoziční vyrovnanost naplněna odvahou lidské vitality hledající životní jistoty, pravdu a etiku. Vlastní jemně stylizovanou – avšak jasně čitelnou – symbolikou rozehrává skutečnost, kouzlí jen jakoby pootočením dětského krasohledu stále nové netušené a nekonečné variace věčného tajemství a poezie života i kouzla jeho polarid.
Obrazy Vladimíra Svobody osloví každého diváka po svém, cestou jeho fantazie, vzpomínek a probuzením dávno zapomenutých zážitků.