Valdemar Sokol "Cesty"

1. 3. 2017 – 12. 3. 2017

V a l d e m a r    S o k o l   se narodil 2. března 1939 v Praze. V roce 1965 ukončil studium scénografie na loutkářské katedře DAMU a od roku 1967 se věnuje volné malířské tvorbě. Ve spolupráci s architektem se podílel na řadě realizací pro různé podniky a ve společenských interiérech, naposledy pro svatební síň v Rakovníku.

Od sedmdesátých let minulého století maluje hlavně deskové obrazy, vytvářené technikou, kterou  sám během doby vyvinul. Na reliéfních podkladech, do kterých někdy zakomponuje i dřevo případně i jiný materiál, pracuje nejprve technikou perokresby a teprve v poslední fázi používá lazurní barvy. Tím vlastně dochází k syntéze malířského, grafického a do určité míry i sochařského projevu. Podobně i ve své grafické tvorbě rád kombinuje techniku reliéfního slepotisku s dodatečným kolorováním.

Důležitým prvkem Sokolových obrazů je světlo, které často vychází z jeho obrazů.

Autor se snaží o vytvoření iluze prostoru, do kterého by divák mohl vstoupit a ve kterém by se cítil dobře. Ne náhodou je řada jeho obrazů inspirovaná hudbou.

Od roku 1968 uspořádal Valdemar Sokol celkem 58 samostatných výstav v Praze, Brně, Štiříně, Úpici, Trutnově, Kostelci nad Černými lesy, Opavě, Teplicích, Příbrami, Františkových lázních, Poličce a Čáslavi Ve stejné době se zúčastnil i 112 kolektivních výstav v Čechách a po roce 1989 také ve Švédsku, Německu, Rakousku, Francii, Itálii, Portugalsku, USA, Kanadě, Mexiku a Brazílii.

Řada autorových prací je v majetku různých podniků a institucí, v Národní galerii, Památníku národního písemnictví, Galerii B. Martinů v Poličce a soukromých sbírkách v Čechách i v zahraničí.

V roce 1993 byla V. Sokolovi udělena cena Česko – Bavorského uměleckého spolku za tvůrčí uměleckou činnost a v roce 1995 medaile Franze Kafky.

® foto Jaroslav Kučera