Ľubica Bakičová, Ilja Bílek "Bez lesku"

23. 8. 2017 – 10. 9. 2017

MgA. Luba Bakičová se narodila v Ilavě na Slovensku, absolvovala Střední průmyslovou školu sklářskou v Lednickém Rovném. V současné době studuje pátým rokem v atelieru Sklo na Fakultě umění a designu Univerzity J.E.Purkyně v Ústí nad Labem. Její tvůrčí potenciál má široké rozpětí a zahrnuje rozměrné grafické práce a plastiky, jejichž  aktivním činitelem bývá sklo.
Autorčina trojrozměrná díla mají rysy exaktního, objektivního experimentu. Prověřuje metodicky chování  materiálů, jejich vlastností v extrémních situacích a jejich fyzikální proměny často na bázi destrukce, jsou předmětem její výtvarné činnosti. Jakýsi technologický scénář plánovaného děje, ve kterém je zakomponována i předpokládaná náhoda, je součástí jejího výtvarného uvažování. V posledních plastikách využívá žáruvzdorných materiálů, do jejichž spár a otvorů nechává skleněnou taveninu zatékat. Sklo přestává být reprodukčním materiálem a stává se v průběhu experimentu médiem, aktivně dotvářejícím autorčiny záměry.

Doc. ak.mal. Ilja Bílek, narozený v roce 1948 v severočeském Liberci, odmaturoval na Střední průmyslové škole sklářské v Železném Brodě, kde se seznámil se zpracováním hutního skla.. Pokračoval ve studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze ve Sklářském atelieru prof. Stanislava Libenského. Bezprostředně po absolutoriu se stal zaměstnancem n.p.Železnobrodské sklo, zabýval se designem hutního skla a realizacemi drobných plastik z taveného skla. Od roku 1996 vede atelier Sklo na Fakultě umění a designu   University J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Od osmdesátých let minulého století řeší téma skleněné plastiky. Zabývá se její prostorovou skladebností, často využívá segmentů z taveného a plochého skla a ve svých kompozicích nezřídka vychází z konstrukčních principů, které jsou vlastní architektuře. Využívá technologie a postupy odvozené z různých odvětví průmyslu a v jeho způsobu výtvarného uvažování jsou zakotveny prvky industriálního myšlení.Účastní se výstav v Čechách a v zahraničí a často se prezentuje na společných výstavách se svými posluchači. Je zastoupen v uměleckých sbírkách doma i za hranicemi republiky.

Důvodem ke společné výstavě obou autorů je společné působení v témže atelieru  jedné fakulty, vůle realizovat se tvůrčím způsobem a uplatňování skla ve svých výtvarných záměrech. Jsou i okolností, kterými se liší, oba vyrůstali v odlišném kulturně politickém prostředí,  jsou příslušníky jiných generací, každý z nich si osvojil jiné výtvarné přístupy. Právě porovnání odlišných tvůrčích postupů a jejich uplatnění ve výtvarném artefaktu, je důvod objevovat je a současně nalézat body v nichž se, napříč generacemi, potkávají.