Pavel Mutinský, 40 let malířské tvorby

12. 8. 2015 – 23. 8. 2015

Pavel Mutinský (1957) je malíř, grafik, designer, také cestovatel a v souvislosti s tím i fotograf. V současnosti bilancuje svoji čtyřicetiletou malířskou tvorbu. Jaká je?

Malířská tvorba Pavla Mutinského je pozoruhodně vyvážená. Diverzita obrazu je budována cíleně podle charakteru obrazu, a proto přizpůsobuje tomu i barevné provedení. Kompozice obrazu se podřizuje námětu, přičemž je postavena na fázovaném vyobrazení. U parafrází, kdy jde o výtvarná témata děl známých tvůrců, jsou fáze tématu  malířské nebo kresebné. To umocňuje účin díla a umělec jakoby chtěl posunout jeho emoční působení na úroveň vyšší než je jeho předloha. Tento způsob zpracování je velmi šťastný a působí přirozeně a má i zjevný obsah didaktický.Malíř má malbu rozdělenou do námětových cyklů – město, parafráze obrazů světově známých umělců, obrazy ze světa orientu a figurální tvorbu především aktů, postavenou na vnitřní senzibilitě námětu ve spojení s vnější situací a s vlivem vnějších okolností. Tomu odpovídá barevné zpracování obrazů včetně zachycení vnitřního zápalu, a na tom vybudovaném jejich působení. Umělcova schopnost sdělovat svoje myšlenky je velmi rafinovaná, přičemž kvalita díla tomu i odpovídá. Vysoká úroveň zpracovaní obrazů je svým způsobem důsledná, není v ní žádných kompromisů či rozkolísanosti. Autor ve své bilanci, kterou připravil pro svoji retrospektivní výstavu představuje svoje malířské začátky na několika ukázkách ze své rané tvorby. 80. léta reprezentují ukázky malířské tvorby zaměřené na městskou krajinu.
V mezidobí 80. let – 90. let vznikají i parafráze s tématy na díla známých výtvarných umělců. Ty do své výstavy umělec zahrnul několika ukázkami, např. paralelním zobrazením Mona Lisy od Leonarda da Vinci a Snídani v trávě Edouarda Maneta.  
90.léta jsou zastoupena figurativní tvorbou aktů a dále obrazy s orientálními tématy, především měst a orientální architektury.
Dovoluji si na tomto místě mimo rámec výstavy připomenout schopnost Pavla Mutinského vyjadřovat se i na poli užité grafiky. Jako příklad to dokazuje i památník americké armádě v Plzni, a to jak použitým stylem písma v textech, tak i kompozičním zpracováním tématu.
Síla účinku díla spočívá vždy na schopnosti ukázat souvislosti mezi zobrazovanou skutečností a schopností posunout toto zobrazení do podoby, která dostatečně emočně zapůsobí na diváka a jeho reálné vědomí a dovede jej k evokaci, směřující k vyvolání tomu odpovídajícího prožitku. Toho však dosáhne jen poučený a citlivý vnímatel.    

Vladimír Procházka

® foto Jaroslav Kučera