Jaromír Skřivánek, "Obrazy z Orientu"

23. 3. 2016 – 17. 4. 2016

„I cesty do nejvzdálenějších zemí dovedou nás nakonec k nejbližšímu - k nám samotným.“

Motto knihy Jaromíra Skřivánka "Za krásami Indie" charakterizuje nejen filosofickou, ale i uměleckou cestu českého malíře v daleké zemi, která je i dnes pro nás ještě Orientem. Kolekce obrazů vystavená v galerii Nová síň od 22. března se snaží přiblížit jeho malířské dílo, které bylo téměř výjimečně věnováno této jeho celoživotní lásce - Indii. Absolvent Uměleckoprůmyslové a grafické školy v Praze a stipendista West Surrey Collage of Art ve Velké Británii navštívil Indii a Šrí Lanku celkem pětkrát v rozmezí let 1967 a 1997. Procestoval ale i Egypt a řadu evropských zemí počínaje Velkou Británií, Itálií, Řeckem a dalšími. Realizoval na pětašedesát samostatných výstav, věnoval se grafice, ilustraci, psaní cestopisů o Indii i překladům a básnické tvorbě.  

Obraz trojjediného boha Šivy v jeho třech podobách - boha tvůrce, udržovatele a ničitele na pozvánce uvádí soubor uměleckých děl, která jsou v dnešní době v Praze málokdy k vidění, děl znázorňujících panteon indických bohů, chrámů, krásu krajiny i život lidí v básnivých vizích Jaromíra Skřivánka. Pastózní malby většinou olejem kombinují reálné motivy s umělcovým duševním vnímáním indické skutečnosti. Je v nich zachycena atmosféra této orientální země se všemi ornamenty, zahradami, stromy a květy v teplých hnědavých odstínech obohacených zlatými odlesky na sochách démonů, bohyň, na nespočetných věžičkách chrámů a pagod, na lotosových květech, orchidejích a banyánech. Bombaj, Udajpur, Ránakpur, Džajpur, Pálítána a další města jsou na těchto obrazech. Malíř se díky svým indickým přátelům dostal mimo hlavní turistické trasy a navštívil místa, která jsou běžnému návštěvníkovi málo dostupná nebo vůbec nedostupná. Všude kreslil a maloval. Procházel města a chrámy, tržiště a chudinské slamy a zachycoval je v celku i v detailech. Měl velký smysl pro detail i celkovou kompozici.  Hluboce se zajímal také o buddhismus, hinduismus a málo známý náboženský a filosofický směr džinismus. Sám studoval kromě evropských jazyků hindštinu v Orientálním ústavu ČSAV u prof. V. Pořízky. Svým způsobem navázal na tradice české malířské školy Otakara Nejedlého a Jaroslava Hněvkovského více jak půl století po nich. Vnímal ale na rozdíl od nich Indii nejen jako krásnou zemi, ale protože byl předem hluboce poučen o jejích náboženských a filosofických základech i jako duchovní zemi velice vnímavou k lidskému nitru a smyslu lidské existence.

I to všechno je v jeho krásných básnivých obrazech. Výstava  malířových děl Vás o tom přesvědčí.

Kurátor výstavy PhDr. Jiří Karbaš

® foto Jaroslav Kučera